Povinnosti zaměstnance/pracovníka ostrahy

Povinnosti pracovníka ostrahy vyplývající z pracovního poměru jsou stanoveny několika paragrafy zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce.

§ 38 Povinnosti vyplývající z pracovního poměru

Od vzniku pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

§ Práva a povinnosti zaměstnance

Zaměstnanec je povinen

- Účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na BOZP.

- Podrobit se pracovně lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním.

- Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele.

- Bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem a spolupracovat při objasňování jeho příčin.

- Podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.

- Dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu. Vlastní druh a místo výkonu a den nástupu do práce jsou stanoveny pracovní smlouvou a konkretizovány pro pracoviště směrnicemi (instrukcemi) a pokyny pro výkon služby a dalšími interními dokumenty zaměstnavatele.

Pracovník ostrahy je povinen se při výkonu služby jimi přesně a bezodkladně řídit!

Pracovník ostrahy plní při ostraze majetku a osob dvojí úlohu. Je povinen ochraňovat právem chráněné zájmy klienta v rozsahu daném smlouvou a současně zájmy svého zaměstnavatele.

Z této úlohy mu vyplývá povinnost k náhradě škody při nesplnění povinností k jejímu odvrácení dle § 251 odst. 1, zákona č.262/2006 Sb., zákoník práce

„Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil nadřízeného vedoucího zaměstnance na škodu hrozící zaměstnavateli nebo zakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena, a to v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možné nahradit jinak.“

 Zdroj: KPKBČR - Komora podniků komerční bezpečnosti České republiky.

Kontaktujte nás

Máte otázku? Chcete s námi cokoliv probrat? Nabízíme Vám nezávaznou schůzku a bezplatnou úvodní konzultaci.

kontaktujte nás